Donedávna byly nejčastějším místem, kde si mohli zástupci dané firmy/organizace potřást s reálnými novináři rukou, tiskové konference. Skutečně dobré tiskové konference, kde se něco unikátního děje a nejen se (nedej bože) monotónně a nudně mluví, mají stále své příznivce z řad žurnalistů. Ale co si budeme nalhávat, jejich počet se menší a menší. Jak tedy novináře zaujmout?
Pokud chcete, aby na vaší tiskové konferenci bylo jakž takž plno, udělejte ji něčím jedinečnou! Ideální je poměrně svižně odprezentovat vše nezbytné – ale nezapomeňte: zajímavě, novým neotřelým pohledem – a pak přejít na aktivní akci. Pokud například otevíráte květinářství, můžete se zaměřit například na trendy v letošní aktuální výzdobě domovů a zpestřit to praktickou ukázkou tvoření jednoduchých vánočních věnců, které by si novináři mohli – třeba – zkusit rovnou vyrobit apod.
I když už totiž novináře na tiskovku dostanete, suchopárná fakta odsune někam dospod informací s cedulkou Použít v případě tzv. okurkové sezony zejména v letních měsících (mimochodem v tomto období máte šanci dostat do médií téměř jakékoliv dobře zpracované téma, opravdu se nic neděje a vaše šance jsou tak vyšší). Pokud se vám podaří něčím opravdu dobrým novináře nadchnout, jste na dobré cestě. O něčem, co ho či ji baví, nadchne, a co si prožije, se hned píše jinak – lépe a s chutí.
Nezapomínejte účastníky své tiskové konference vybavit na cestu do redakce věcmi, jimiž zrod článku velmi usnadníte:
a) fotografiemi ideálně na CD či flash disku
b) veškerým možným textovým materiálem opět na CD či flash disku
c) vše ještě jednou pošlete i e-mailem s díky za účast na konferenci
Eventy pro novináře
Zcela jiné možnosti však máte při uspořádání vlastní zábavné akce pro menší počet pečlivě vybraných novinářů. I u nás už se vžil pojem press trip, neboli novinářská cesta, a press event, nebo-li novinářská akce.
Ve své databázi médií budete mít jistě brzy jedince, s nimiž budete chtít navázat užší spolupráci. Není nic lepšího než je pozvat k vám a něco hezkého pro ně uspořádat. Taková akce má rázem méně formální charakter, ne však méně profesionální! Vše je nutno přepečlivě připravit, včetně výše zmíněného tištěného souhrnu, všech možných statistik a fotografií.
Kam chodí a jezdí novináři rádi? Tam, kde je to baví, či co je přímo jejich koníčkem. Je tedy lepší trochu je znát…
A zde je několik rad, jak tzv. eventy pro novináře pořádat:
Spojte se s dalšími partnery a z akce vytěžte maximum! Provozujete bobovou dráhu v Beskydech? Dejte se dohromady například se zdejší centrálou turistického ruchu nebo infocentrem nedalekého města, nějakým unikátním muzeem apod. a uspořádejte pro novináře hezký celodenní a nezbytně trochu netradiční program.
O tom, jak je město XY hezké, se píše těžko, ale že je tady Muzeum čokolády, kde si můžete vyrobit pohádkovou postavu z této dobroty dle svého přání, to je už jiná… Pokud k tomu přidáte rychlokurz pečení frgálů s ochutnávkou dobrot v místní pekárně a volný večer v termálních lázních ubytovacího zařízení, kde budou novináři nocovat, hezká reportáž je na světě.
Zkrátka dejte novinářům v co nejkratším čase co nejvíce zážitků, ale zároveň jim dopřejte potřebnou volnost na takové zážitky, po nichž prahnou. Někdo chce hodiny a hodiny fotografovat čokoládové sochy, jiný se chce naložit v termálech a sledovat jejich zdravotní účinky na své tělo.
Dopředu je proto vhodné novinářům poslat program a doplnit jej informací, že je možný individuální přístup s ohledem na jejich zaměření a téma, na něž se chtějí soustředit.
Holubí letka versus skvělí „volnonožci“
A na závěr ještě jednou zpět k výběru novinářů. A to ať už se jedná o zvané novináře na tiskové konference, či eventy.
Jaké novináře rozhodně brát:
V posledních letech se zvětšuje skupina žurnalistů na volné noze, tedy těch, kteří přispívají do více médií. Někteří z nich jsou více než schopní a z jedné hezké novinářské akce tak můžete mít i pět různých výstupů v médiích, a v poměrně krátké době. Mít spřízněnou schopnou duši takovéhoto charakteru tedy není vůbec špatné, protože tak můžete trefit hned několik much jednou ranou…
A jaké rozhodně, ale rozhodně nebrat:
Na druhou stranu pozor na tzv. Holubí letku! Nemylte se, vůbec se nejedná o novináře zabývající se ornitologií, ale takové osoby, které se na vaše akce rozhodně nesmějí dostat…
A proč se jim říká Holubí (též Holubova) letka? Příběh je to úsměvný: „Tradici“, píše se v odborné literatuře, založil v devadesátých letech novinář s příjmením Holub. Když odešel do důchodu, práce mu evidentně scházela, a tak dál vyrážel na nejrůznější novinářské akce. Získané informace však už nepředával dál posluchačům a čtenářům, zato s sebou postupně začal brát další novinářské vrstevníky, kteří se v důchodu nudili. Na tiskovkách, kam zavítali, bylo plno, stoly brzy zely prázdnotou, chlebíčky pod jejich „náletem“ bleskurychle mizely, zato potřebný mediální skutek tak nějak utek, nebo lépe řečeno uletěl mezi prsty…
Jakmile se proto s někým z této skupiny na vlastní kůži setkáte, hned s ním na vaši černou listinu novinářů! Ta je ostatně stejně důležitá jako novinářská databáze: pište si tam nejen lidi z Holubí letky, ale taky takové žurnalisty, kteří jsou problematičtí – ano, co si budeme nalhávat, i někteří zástupci médií mohou mít své mouchy a na určitá témata reagovat velice subjektivně…
Zkrátka: s novináři se opravdu dají vybudovat dobré kontakty. Je to nadlouho a funguje to jen tehdy, pokud opravdu děláte něco zajímavého. A to jistě děláte!
Mgr. Zuzana Rybářová, mediální konzultant a zároveň známá novinářka zaměřující se na cestovatelský sektor. Pracovala mj. jako šéfredaktorka časopisu Travel Digest, dnes je sama sobě šéfem v kreativní agentuře Amaze.media, v níž působí především jako konzultantka v oboru Public relations a spolutvůrce webu Inspirovník.cz.
