Existují vůbec novináři, které můžete nějak zaujmout? Existují, jen trvá dlouho, než je najdete. A než se mezi vámi vytvoří partnerský, nebo dokonce přátelský vztah. Kde a jak hledat ty správné komunikační kanály?
„Moje organizace/firma dělá skvělé věci. Nepotřebuji plýtvat časem na nějaké tiskové zprávy nebo dokonce obvolávat zástupce médií. Dozvědí se o mně sami. A budou šťastní, že o mně můžou psát…“
Zní vám to povědomě? Divili byste se, kolik lidí dodnes zastává tento mylný názor. Nikdo se o vás jen tak ze dne na den nedozví! A už vůbec vám nikdo jen tak nezavolá či nezaklepe na dveře.
Pokud tedy chcete dát veřejnosti o sobě/o svém produktu vědět právě skrze média, řešení je nasnadě – seznamte se s nimi. A neděste se toho, nejtěžší je se do toho pustit, pak už je to věc systematické práce a pravidelnosti v komunikaci: pravda, vždy ale s těmi pravými novináři!
Začněte doma, ve svém regionu
A začněme co nejjednodušeji: začít totiž musíte u sebe doma, tedy pardon – v místě, kde působí vaše firma nebo organizace. Regionální média jsou pro vás totiž tím nejzákladnějším komunikačním kanálem. Udělejte si proto nejprve jejich přehled: sepište si regionální televize, deníky, týdeníky, internetová média i rozhlasové stanice. Na internetu pak většinou jednoduše najdete kontakty na konkrétní redaktory, ideálně si uložte e-maily s jejich jmény. Pokud neobjevíte přímo e-mail dotyčného člověka, dá se vždy s trochou detektivní práce vystopovat. Pokud zavoláte (zavoláte, ne napíšete) do redakce a slušně se optáte, zda by vám paní asistentka neporadila, jak toho či onoho žurnalistu kontaktovat, většinou vás neodbude. Pište jim osobně, kdo by měl rád spamovací e-maily s univerzálním oslovením vážený pane/vážená paní?
Databázi si pak můžete vytvořit jednoduše ve Wordu/Excelu… a doporučuji si ji pro každý případ zálohovat i v e-mailu! Tak ji totiž budete mít vždycky po ruce.
Jak by měla vypadat dobrá tisková zpráva, si přečtete tady, my se ale ještě soustředíme na to, co všechno a jak vlastně můžete ideálně komunikovat ve vztahu s lokálními médii:
a) všem zasílejte pravidelné zajímavosti z vaší firmy/organizace: banálnější unikáty zaberou zpravidla paradoxně více než podle vás tzv. „velké věci“. Důležité je komunikovat s médii minimálně jedenkrát měsíčně a získat u nich punc odborníka na tu kterou problematiku, aby v případě potřeby citace u nějakého vlastního článku vám sami novináři přímo zavolali: to je cíl vaší veškeré komunikace s nimi!
b) vybraným lokálním novinářům (myslete na to, aby si svými médii nekonkurovali) nabídněte reportáže/příběhy z vaší firmy/organizace, o nichž jste přesvědčení, že chytnou čtenáře za srdce. Emoce totiž fungují pořád stejně, i v dobách krize…
c) vybrané lokální novináře zvěte na všechny možné zábavné či vzdělávací akce, které pořádáte – jako VIP i s partnerem nebo celou rodinou. Přece jen se podobné záležitosti konají v čase jejich volna a proč je tedy tahat od jejich blízkých…
d) hledejte mezi novináři spřízněné duše a budujte přátelské vztahy. Takových jich možná najdete pět, možná dva, ale stojí to za to. Pokud cítíte, že máte informaci, z níž by se novináři mohlo podařit vystřihnout nějakého „sólokapra“ (skutečně jedinečný článek, který mu budou všichni jeho kolegové závidět), zavolejte přednostně těm „svým“ a vytvořte jim ideální podmínky pro vytvoření článku.
Buďte si k užitku navzájem, nejsou tu totiž jen novináři pro vás, ale i vy pro ně – vy jim nabízíte něco zcela nového a jedinečného: proto rada nejzásadnější: buďte vždy pozitivní a otevření, nikdy se nezapleťte do nějakých smyšlenek a lží, pravda nakonec stejně vyjde najevo a vy ztratíte tvář. Plus velice důležitý poznatek: negativní kritiky, kteří píšou do novin subjektivní e-maily, nemají novináři vůbec rádi!
e) pravidelně oprašujte databázi regionálních médií, sledujte přesuny i nové příchody – právě nováčci budou za vaše zprávy i tipy více než vděční.
Profesionálové s profesionály
Jak jsme již zmínili výše, každý z vás je na něco odborník: ten na péči o postižené, jiný na výrobu medu a další třeba na produkci šroubů… Proč toho nevyužít? Zatímco regionální média je lépe nezatěžovat odbornými informacemi, jsou zde jiní, kteří vám za ně doslova utrhají ruce! O kom že to mluvíme? O odborných médiích přece.
Ať už tištěná, nebo internetová si opět můžete vyťukat na klávesnici svého počítače (stačí zadat klíčové slovo a pak už jen hledat) a nalézt kontakty na konkrétní redaktory. Komunikace s nimi je obdobná jako s lokálními, na rozdíl od těch je ale zajímají hlavně:
a) odborné novinky
b) čísla, čísla, čísla! A nebojte se využívat ani zahraničních statistik z vašeho oboru a podobně, nevěřili byste, jak jsou právě tyto věci ceněné – a to nejen u odborných médií.
c) váš komentář aktualit z oboru (opět: objektivní, svoje subjektivní „já“ do komunikace s novináři nikdy nezapojujte!).
d) novináři rádi přijedou na exkluzivní reportáž, z čehož ale plyne: se svými odbornými médii komunikujte v takovýchto věcech zvlášť, nejsou na stejné lodi jako obecné regionální (například) deníky, pomáhejte jim nacházet vhodná témata – vždy z trochu nového či jiného pohledu, než je i ve vašem oboru zvykem.
e) nepodceňujte ani rádia a televize, které mají nesčetné množství odporných publicistických pořadů! Pokud se například věnujete péči o děti, měli byste se svými zajímavostmi a novinkami oslovit i redakční tým pořadu Sama doma České televize, která se specializuje na tuto cílovou skupinu…
Když chcete mířit výš…
Máte vyšší ambice? Chcete, aby se o vás psalo v celostátních denících, společenských týdenících, či se toužíte rovnou dostat do televizních zpráv? Nic není nemožné – pokud „prodáváte“ něco skutečně originálního. Chce to však opět najít ta správná média a vhodně je oslovit.
Asi nejsnazší je vyťukat si na internetu www.unievydavatelů.cz. Pod sekcí Členové a jejich tituly najdete kontakty na jednotlivá internetová i tištěná média. Většinou je tam kontakt (e-mail a telefon) na asistentku redakce, a to zcela jistě není konečný adresát vašich zpráv a informací.
Zde bychom tedy doporučili oslovit asistentky vybraných médií a požádat je o informace na konkrétní potřebné redaktory, ale zároveň si na ně e-maily v databázi uchovat. Ne až takovou výjimkou totiž je, že se redaktoři obměňují, ale asistentky zůstávají – a zpravidla v sobě mají tolik zodpovědnosti, že danou tiskovou zprávu pošlou dál, do těch správných aktuálních rukou.
Dále pak platí totéž, co u dvou předchozích typů žurnalistů – komunikujte s nimi pokud možno pravidelně, vytvořte si pověst odborníka na danou tématiku, aby vám v ideálním případě volali o komentář k tématu sami. U tohoto typu médií však máte ještě další možnost tiskových zpráv:
a) sledujte aktuální dění a snažte se je komentovat jakýmikoliv čísly, není totiž nad statistiky – pátrejte po nich a uchovávejte si je ve speciální složce ve svém počítači jako oko v hlavě. Právě s nimi se totiž můžete dostat do vysněných regionálních deníků či televizí (mimochodem kontakty na televizní a rádiové stanice najdete na stránkách Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, v sekci Seznamy provozovatelů, www.rrtv.cz).
b) rodinné magazíny a společenské časopisy typu Květy můžete zásobovat náměty na emotivnější reportáže, ale pozor: zde je nezbytné zajistit těmto médiím možnost fotografování konkrétních subjektů, protože v tomto případě je obrazový materiál na stejné, ne-li vyšší úrovni důležitosti než ten textový.
Mgr. Zuzana Rybářová, mediální konzultant a zároveň známá novinářka zaměřující se na cestovatelský sektor. Pracovala mj. jako šéfredaktorka časopisu Travel Digest, dnes je sama sobě šéfem v kreativní agentuře Amaze.media, v níž působí především jako konzultantka v oboru Public relations a spolutvůrce webu Inspirovník.cz.
